Ústavní soud

Ústavní soud se zabýval stížností poškozených (podporovatelů squattingu), jejichž žaloba na odškodnění za nesprávný úřední postup policie byla zamítnuta s ohledem na námitku promlčení vznesenou státem.

V článku níže jsme se blíže podívali na faktor tzv. sdílené újmy, který soudy musí posuzovat při stanovení přiměřeného odškodnění za nepřiměřenou délku řízení a na nový nález Ústavního soudu ČR (ze dne 13. února 2018, sp. zn. III. ÚS 3369/17), ve kterém soud kritizoval přílišný formalismus při aplikaci tohoto faktoru.

V článku níže se blíže podíváme na otázku, zda může i v přerušeném řízení docházet k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení nebo zda se doba, po kterou je řízení přerušeno nepočítá do doby, kterou lze pro účely posuzování přiměřenosti délky řízení považovat za celkovou dobu řízení.

Ústavní soud dnes rozhodl o naší ústavní stížnosti ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku správního řízení. Ústavní soud zrušil prvoinstanční a druhoinstanční rozhodnutí z důvodu, že soudy dostatečně neodůvodnily svá rozhodnutí o nároku žadatelky o odškodnění na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem.

Ústavní soud vydal počátkem října nález, ve kterém dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání nelze považovat za dostatečnou kompenzaci imateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání, pokud o ně obviněný nežádal a neměl žádnou možnost se očistit (prostřednictvím zprošťujícího rozsudku).

Skutečnost, že tlumočník je osobou, která je jen osobou zúčastněnou na řízení, neznamená, že význam řízení (rozhodování o přiznání tlumočného) je pro něj natolik nízký, že mu automaticky náleží maximálně zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva a nikoliv zadostiučinění ve formě peněžité satisfakce.

Ústavní soud se v nálezu ze září tohoto roku věnoval otázce, odkdy běží šesti měsíční promlčecí lhůta pro uplatnění odškodnění za nezákonné trestní stíhání u Ministerstva spravedlnosti ČR.

Ústavní soud ČR ve svém novém nálezu týkajícím se odškodňování nezákonného trestního stíhání upozornil na to, že soudcem musí být silná osobnost, která dokáže samostatně posoudit a zhodnotit individuálně každý konkrétní případ, aniž by k tomu jako mechanickou pomůcku potřebovala tabulky, vzorce a mechanické návody.

Má účastník řízení stiženého průtahy nárok na náhradu částky, kterou byl nucen zaplatit jako odměnu advokátovi za úkony směřující k odstranění průtahů v daném řízení, ministerstvem spravedlnosti dle zákona č. 82/1998 Sb.? Na uvedenou otázku před několika dny odpověděl i Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3163/15.

Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti a že není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu tudíž právo dozoru nad jejich rozhodovací činností. Je do ní oprávněn zasáhnout pouze v případě, byla-li pravomocným rozhodnutím soudu porušena stěžovatelova základní práva chráněná ústavním pořádkem České republiky.

Stránky

Přihlásit se k odběru Ústavní soud