trestní řízení

Ústavní soud se zabýval otázkou, zda zadržené osobě náleží odškodnění i v případě, že byla zadržena a omezena na osobní svobodě v souladu se zákonem. Soud dospěl k závěru, že nikoliv. Dle názoru soudu totiž v takovém případě nedojde k nezákonnému rozhodnutí ani nesprávnému úřednímu postupu, který by bylo potřeba odškodnit.

Ústavní soud se v nálezu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. III. ÚS 53/18, vyjadřoval k otázce posouzení přípustnosti dovolání ohledně náhrady za průtahy v soudním řízení. Ústavní soud opětovně dospěl k jednoznačnému názoru, že Nejvyšší soud musí reflektovat příp. odkaz stěžovatele na sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4.

Průměrná délka trestních řízení v letech 2009 až 2015 postupně klesala z 226 dnů v roce 2008 na 155 dnů v roce 2015. V posledních dvou letech je však možné pozorovat nárůst délky trestního řízení. V roce 2016 ale došlo k navýšení na 173 dnů, v minulém roce to bylo 177 dnů.

Průměrná délka trestního řízení činila v roce 2017 176,7 dnů. Jedná se o mírný nárůst oproti 173,64 dnům v roce 2016. 

Průměrná délka trestního řízení do roku 2017

Ústavní soud vydal počátkem října nález, ve kterém dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání nelze považovat za dostatečnou kompenzaci imateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání, pokud o ně obviněný nežádal a neměl žádnou možnost se očistit (prostřednictvím zprošťujícího rozsudku).

Ústavní soud se v nálezu ze září tohoto roku věnoval otázce, odkdy běží šesti měsíční promlčecí lhůta pro uplatnění odškodnění za nezákonné trestní stíhání u Ministerstva spravedlnosti ČR.

Ústavní soud ČR ve svém novém nálezu týkajícím se odškodňování nezákonného trestního stíhání upozornil na to, že soudcem musí být silná osobnost, která dokáže samostatně posoudit a zhodnotit individuálně každý konkrétní případ, aniž by k tomu jako mechanickou pomůcku potřebovala tabulky, vzorce a mechanické návody.

V příspěvku níže přinášímě přehled průměrných délek trestních a civilních řízení v roce 2015. Z uvedených informací je patrné, které okresní a krajské soudy byly v minulém roce nejrychlejší a které byly naopak nejpomalejší ve vyřizování své agendy.

Před několika týdny jsme zveřejnili článek, ve kterém jsme na případu soudkyně Městského soudu v Praze, poukazovali na to, že i průtahy v řízení způsobené soudcem je možné považovat za kárné provinění soudce (této otázce jsme se věnovali v článku Kárn

Stránky

Přihlásit se k odběru trestní řízení