případy z praxe

Ústavní soud se v nálezu ze září tohoto roku věnoval otázce, odkdy běží šesti měsíční promlčecí lhůta pro uplatnění odškodnění za nezákonné trestní stíhání u Ministerstva spravedlnosti ČR.

Ústavní soud ČR ve svém novém nálezu týkajícím se odškodňování nezákonného trestního stíhání upozornil na to, že soudcem musí být silná osobnost, která dokáže samostatně posoudit a zhodnotit individuálně každý konkrétní případ, aniž by k tomu jako mechanickou pomůcku potřebovala tabulky, vzorce a mechanické návody.

V jednom z dřívějších článků jsme informovali o odškodnění žadatele, který čekal 4 roky na vyřízení své žádosti o informace, ačkoliv zákonná lhůta je 15 dní.

Zákon o svobodném přístupu k informacím jednoznačně stanoví, že lhůta pro vyřízení žádosti o informace je 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo od doplnění žádosti.

Nejvyšší soud ČR se koncem roku 2015 zabýval otázkou, zda skutečnost, že žalobce nežádá o morální satisfakci, je důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění. Ve svém rozsudku 30 Cdo 4364/2013 dospěl k jednoznačnému závěru, že nikoliv: „Pouhá skutečnost, že o morální satisfakci žalobkyně vůbec nežádala, resp.

Má účastník řízení stiženého průtahy nárok na náhradu částky, kterou byl nucen zaplatit jako odměnu advokátovi za úkony směřující k odstranění průtahů v daném řízení, ministerstvem spravedlnosti dle zákona č. 82/1998 Sb.? Na uvedenou otázku před několika dny odpověděl i Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3163/15.

Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti a že není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu tudíž právo dozoru nad jejich rozhodovací činností. Je do ní oprávněn zasáhnout pouze v případě, byla-li pravomocným rozhodnutím soudu porušena stěžovatelova základní práva chráněná ústavním pořádkem České republiky.

Minulý týden jsme se v článku Odškodnění za nepřiměřenou délku konkursního řízení podívali na specifika, která je nutné zohlednit při hodnocení přiměřenosti délky konkursního řízení. Dané problematice se věnoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 31. 5.

Koncem loňského roku se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou, zda odvolací soud rozhodující o přiměřeném zadostiučinění za nesprávný úřední postup může rozhodnout i v neprospěch odvolatele a otázkou vzájemného vztahu omluvy a konstatování porušení práva. Rozhodnutí soudu (ze dne 19. 11. 2014, sp. zn.

Před několika měsíci jsme přinesli článek, ve kterém jsme se zaměřili na nález Ústavního soudu ČR, kterým bylo zrušeno dovolací a odvolací rozhodnutí o náhradě imateriální újmy za průtahy v řízení a v němž soud jednoznačně naznal, že st

Stránky

Přihlásit se k odběru případy z praxe