odškodnění

Ústavní soud se zabýval otázkou, zda zadržené osobě náleží odškodnění i v případě, že byla zadržena a omezena na osobní svobodě v souladu se zákonem. Soud dospěl k závěru, že nikoliv. Dle názoru soudu totiž v takovém případě nedojde k nezákonnému rozhodnutí ani nesprávnému úřednímu postupu, který by bylo potřeba odškodnit.

Ústavní soud se v nálezu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. III. ÚS 53/18, vyjadřoval k otázce posouzení přípustnosti dovolání ohledně náhrady za průtahy v soudním řízení. Ústavní soud opětovně dospěl k jednoznačnému názoru, že Nejvyšší soud musí reflektovat příp. odkaz stěžovatele na sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4.

Veřejná ochránkyně práv upozornila v tiskové zprávě ze dne 14. 9. 2018 na nedodržování lhůt při posuzování zdravotního stavu posudkovými lékaři v řízeních o příspěvku na péči. Dle jejího vyjádření se jedná o dlouhodobý problém, kterého si je ministerstvo vědomo, ale vzhledem k nedostatku posudkových lékařů a množství žádostí o posudek není v jeho silách lhůty zkrátit.

Ústavní soud se zabýval stížností poškozených (podporovatelů squattingu), jejichž žaloba na odškodnění za nesprávný úřední postup policie byla zamítnuta s ohledem na námitku promlčení vznesenou státem.

V článku níže jsme se blíže podívali na faktor tzv. sdílené újmy, který soudy musí posuzovat při stanovení přiměřeného odškodnění za nepřiměřenou délku řízení a na nový nález Ústavního soudu ČR (ze dne 13. února 2018, sp. zn. III. ÚS 3369/17), ve kterém soud kritizoval přílišný formalismus při aplikaci tohoto faktoru.

V článku níže se blíže podíváme na otázku, zda může i v přerušeném řízení docházet k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení nebo zda se doba, po kterou je řízení přerušeno nepočítá do doby, kterou lze pro účely posuzování přiměřenosti délky řízení považovat za celkovou dobu řízení.

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo v minulém roce na odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem přes 175 milionů Kč, z toho více než 110 milionů Kč vyplatilo dobrovolně, 65 milionů Kč pak ministerstvo vyplatilo na základě rozhodnutí soudů.

Ústavní soud se zabýval stížností čtyř stěžovatelů, kteří vystupovali v nepřiměřeně dlouhém trestním řízení (v tzv. případu H-Systém) jako poškození. V rámci odškodňovacího řízení se Nejvyšší soud odmítl zabývat jejich dovoláním s poukazem na absenci důvodů přípustnosti dovolání. Ústavní soud se nyní poškozených stěžovatelů zastal.

Stránky

Přihlásit se k odběru odškodnění