odpovědnost státu za škodu

Ústavní soud se zabýval stížností poškozených (podporovatelů squattingu), jejichž žaloba na odškodnění za nesprávný úřední postup policie byla zamítnuta s ohledem na námitku promlčení vznesenou státem.

Rozsudek ESLP z února 2018 kritizuje Českou republiku za přílišnou délku řízení, kde stěžovatel požadoval odškodnění za jiné dlouho trvající řízení. ESLP dospěl k závěru, že řízení o náhradu újmy způsobené průtahy v jiném soudním řízeních by zpravidla nemělo trvat déle než 1 rok a 6 měsíců na jednom stupni soudní soustavy, případně 2 roky, pokud bylo podáno odvolání.

V článku níže se blíže podíváme na otázku, zda může i v přerušeném řízení docházet k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení nebo zda se doba, po kterou je řízení přerušeno nepočítá do doby, kterou lze pro účely posuzování přiměřenosti délky řízení považovat za celkovou dobu řízení.

V případě nezákonného trestního stíhání má obviněný právo na satisfakci v podobě náhrady účelně vynaložených nákladů. Mezi ty patří náklady na obhajobu v rámci trestního řízení. Určitý problém ale nastává v případě, kdy si obviněný zvolí více obhájců současně. Na otázku, zda jsou účelně vynaloženými náklady i náklady na druhého obhájce, odpověděl Nejvyšší soud v roce 2014.

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo v minulém roce na odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem přes 175 milionů Kč, z toho více než 110 milionů Kč vyplatilo dobrovolně, 65 milionů Kč pak ministerstvo vyplatilo na základě rozhodnutí soudů.

Ústavní soud se zabýval stížností čtyř stěžovatelů, kteří vystupovali v nepřiměřeně dlouhém trestním řízení (v tzv. případu H-Systém) jako poškození. V rámci odškodňovacího řízení se Nejvyšší soud odmítl zabývat jejich dovoláním s poukazem na absenci důvodů přípustnosti dovolání. Ústavní soud se nyní poškozených stěžovatelů zastal.

Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřeně dlouhém řízením, je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl účastník řízení (poškozený) v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován.

Ústavní soud dnes rozhodl o naší ústavní stížnosti ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku správního řízení. Ústavní soud zrušil prvoinstanční a druhoinstanční rozhodnutí z důvodu, že soudy dostatečně neodůvodnily svá rozhodnutí o nároku žadatelky o odškodnění na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem.

Ústavní soud vydal počátkem října nález, ve kterém dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání nelze považovat za dostatečnou kompenzaci imateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání, pokud o ně obviněný nežádal a neměl žádnou možnost se očistit (prostřednictvím zprošťujícího rozsudku).

Stránky

Přihlásit se k odběru odpovědnost státu za škodu