odpovědnost státu za škodu

Hromadná žaloba je v českém právním řádu zatím neexistující institut, který umožňuje velké skupině osob se stejným nebo velmi obdobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom jediném řízení. Ministerstvo spravedlnosti ČR nyní pracuje na paragrafovém znění zákona, který má daný institut do českého právního řádu zavést.

Ústavní soud se zabýval otázkou, zda zadržené osobě náleží odškodnění i v případě, že byla zadržena a omezena na osobní svobodě v souladu se zákonem. Soud dospěl k závěru, že nikoliv. Dle názoru soudu totiž v takovém případě nedojde k nezákonnému rozhodnutí ani nesprávnému úřednímu postupu, který by bylo potřeba odškodnit.

Ústavní soud se v nálezu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. III. ÚS 53/18, vyjadřoval k otázce posouzení přípustnosti dovolání ohledně náhrady za průtahy v soudním řízení. Ústavní soud opětovně dospěl k jednoznačnému názoru, že Nejvyšší soud musí reflektovat příp. odkaz stěžovatele na sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4.

Před několika týdny jsme Vám ve formě komiksu tlumočili rozhodnutí Ústavního soudu, který se zastal rodičů žádajících odškodnění za to, že několik měsíců musel mít jejich syn v rodném listě namísto jména napsáno “nezjištěno”, a to jenom z důvodu, že matrika pochybila. Městský soud v Praze nyní rozhodl o výši odškodnění, které rodiče získají.

Ústavní soud se zabýval stížností poškozených (podporovatelů squattingu), jejichž žaloba na odškodnění za nesprávný úřední postup policie byla zamítnuta s ohledem na námitku promlčení vznesenou státem.

Rozsudek ESLP z února 2018 kritizuje Českou republiku za přílišnou délku řízení, kde stěžovatel požadoval odškodnění za jiné dlouho trvající řízení. ESLP dospěl k závěru, že řízení o náhradu újmy způsobené průtahy v jiném soudním řízeních by zpravidla nemělo trvat déle než 1 rok a 6 měsíců na jednom stupni soudní soustavy, případně 2 roky, pokud bylo podáno odvolání.

V článku níže se blíže podíváme na otázku, zda může i v přerušeném řízení docházet k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení nebo zda se doba, po kterou je řízení přerušeno nepočítá do doby, kterou lze pro účely posuzování přiměřenosti délky řízení považovat za celkovou dobu řízení.

V případě nezákonného trestního stíhání má obviněný právo na satisfakci v podobě náhrady účelně vynaložených nákladů. Mezi ty patří náklady na obhajobu v rámci trestního řízení. Určitý problém ale nastává v případě, kdy si obviněný zvolí více obhájců současně. Na otázku, zda jsou účelně vynaloženými náklady i náklady na druhého obhájce, odpověděl Nejvyšší soud v roce 2014.

Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo v minulém roce na odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem přes 175 milionů Kč, z toho více než 110 milionů Kč vyplatilo dobrovolně, 65 milionů Kč pak ministerstvo vyplatilo na základě rozhodnutí soudů.

Stránky

Přihlásit se k odběru odpovědnost státu za škodu