Blog

Veřejná ochránkyně práv vydala ve čtvrtek, 1. září, tiskovou zprávu, ve které upozornila na skutečnost, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR odmítá jako jediné z ministerstev dobrovolně poskytovat odškodnění za nepřiměřenou délku řízení.

Ze zjištění veřejné ochránkyně práv plyne, že

V jednom z dřívějších článků jsme informovali o odškodnění žadatele, který čekal 4 roky na vyřízení své žádosti o informace, ačkoliv zákonná lhůta je 15 dní.

Zákon o svobodném přístupu k informacím jednoznačně stanoví, že lhůta pro vyřízení žádosti o informace je 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo od doplnění žádosti.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu ČR zbavil rozhodnutím ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 13 Kss 2/2016, soudcovské funkce JUDr. Jana Bobka. Ten do uvedeného data působil jako soudce u Okresního soudu ve Zlíně.

Nejvyšší soud ČR se koncem roku 2015 zabýval otázkou, zda skutečnost, že žalobce nežádá o morální satisfakci, je důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění. Ve svém rozsudku 30 Cdo 4364/2013 dospěl k jednoznačnému závěru, že nikoliv: „Pouhá skutečnost, že o morální satisfakci žalobkyně vůbec nežádala, resp.

Má účastník řízení stiženého průtahy nárok na náhradu částky, kterou byl nucen zaplatit jako odměnu advokátovi za úkony směřující k odstranění průtahů v daném řízení, ministerstvem spravedlnosti dle zákona č. 82/1998 Sb.? Na uvedenou otázku před několika dny odpověděl i Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3163/15.

Od kdy lze počítat dobu trvání řízení (pro účely odškodnění nepřiměřené délky řízení) v případě „nového“ účastníka řízení, který k řízení přistoupil jako dědic původního účastníka řízení, jenž zemřel?

V dnešním článku se krátce podíváme na otázku, zda se může přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudního řízení podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem domáhat i osoba odlišná od původního účastníka řízení, který v průběhu uplatňování svého nároku na zadostiučinění zemřel.

Ministerstvo dopravy ČR je, obdobně jako další ministerstva, odpovědné za nezákonná rozhodnutí a nesprávný úřední postup vyskytující se v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti. Typickým příkladem odškodnění, které ministerstvo poskytuje, je odškodnění za nezákonně odebraný řidičský průkaz. 

Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti a že není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu tudíž právo dozoru nad jejich rozhodovací činností. Je do ní oprávněn zasáhnout pouze v případě, byla-li pravomocným rozhodnutím soudu porušena stěžovatelova základní práva chráněná ústavním pořádkem České republiky.

Stránky