Blog

Kárný senát Nejvyššího správního soudu ČR zbavil rozhodnutím ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 13 Kss 2/2016, soudcovské funkce JUDr. Jana Bobka. Ten do uvedeného data působil jako soudce u Okresního soudu ve Zlíně.

Nejvyšší soud ČR se koncem roku 2015 zabýval otázkou, zda skutečnost, že žalobce nežádá o morální satisfakci, je důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění. Ve svém rozsudku 30 Cdo 4364/2013 dospěl k jednoznačnému závěru, že nikoliv: „Pouhá skutečnost, že o morální satisfakci žalobkyně vůbec nežádala, resp.

Má účastník řízení stiženého průtahy nárok na náhradu částky, kterou byl nucen zaplatit jako odměnu advokátovi za úkony směřující k odstranění průtahů v daném řízení, ministerstvem spravedlnosti dle zákona č. 82/1998 Sb.? Na uvedenou otázku před několika dny odpověděl i Ústavní soud ČR v nálezu ze dne 17. 5. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3163/15.

Od kdy lze počítat dobu trvání řízení (pro účely odškodnění nepřiměřené délky řízení) v případě „nového“ účastníka řízení, který k řízení přistoupil jako dědic původního účastníka řízení, jenž zemřel?

V dnešním článku se krátce podíváme na otázku, zda se může přiměřeného zadostiučinění za nepřiměřenou délku soudního řízení podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem domáhat i osoba odlišná od původního účastníka řízení, který v průběhu uplatňování svého nároku na zadostiučinění zemřel.

Ministerstvo dopravy ČR je, obdobně jako další ministerstva, odpovědné za nezákonná rozhodnutí a nesprávný úřední postup vyskytující se v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti. Typickým příkladem odškodnění, které ministerstvo poskytuje, je odškodnění za nezákonně odebraný řidičský průkaz. 

Ústavní soud ve svých rozhodnutích opakovaně zdůrazňuje, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti a že není součástí soustavy obecných soudů a nepřísluší mu tudíž právo dozoru nad jejich rozhodovací činností. Je do ní oprávněn zasáhnout pouze v případě, byla-li pravomocným rozhodnutím soudu porušena stěžovatelova základní práva chráněná ústavním pořádkem České republiky.

Správní řízení je postup správního orgánu, jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti určité osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá.

Minulý týden jsme se v článku Odškodnění za nepřiměřenou délku konkursního řízení podívali na specifika, která je nutné zohlednit při hodnocení přiměřenosti délky konkursního řízení. Dané problematice se věnoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 31. 5.

V souladu s ustanovením odst. 31a zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a čl. 6 odst.

Stránky