Soudy nemohou vybírat soudní poplatek za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci

Ústavní soud se v posledních dnech ve svých dvou nálezech (sp. zn. I. ÚS 1415/18 a IV. ÚS 3283/18) věnoval otázce soudního poplatku za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci. Soud dospěl k závěru, že vybírání soudního poplatku za odvolání podané ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s čl. 36 odst. 1 a 3 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a v případech trestního odsouzení též s čl. 3 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.

Novela zákona o soudních poplatcích z roku 2017

Zákonem č. 296/2017 byla s účinností od 30. 9. 2017 zrušena výslovná výjimka obsažená v zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, na jejímž základě byla řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím vyňata z povinnosti platit veškeré soudní poplatky. Současně byla do zákona o soudních poplatcích vložena položka 8a, dle které se za návrh na zahájení řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem hradí soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.

Jak upozorňuje i Ústavní soud v nálezu ze dne 23. dubna 2019, sp. zn. I. ÚS 1415/18 (str. 5): „…jedním z cílů sledovaného posílení regulační funkce soudních poplatků bylo zamezit zneužívání dobrodiní zákona ve formě osvobození od soudních poplatků. Ve vztahu k zavedení soudního poplatku v prvním stupni ve výši 2 000 Kč lze konstatovat, že takto formulovaný cíl je legitimní a umožňuje efektivně omezit neopodstatněné návrhy chronických sudičů.“

Soudní poplatek za odvolání

Ústavní soud v nálezech ze dne 23. dubna 2019, sp. zn. I. ÚS 1415/18 (str. 5), a ze dne 21. května 2019, sp. zn. IV. ÚS 3283/18 (str. 7-8) upozornil, že položka 22 sazebníku upravující soudní poplatky za odvolání nebyla uvedenou novelou nijak dotčena a rovněž důvodová zpráva dopady do sféry odvolacího řízení nikde v textu neobsahuje. Naopak došlo k novele položky 23 upravující poplatek za dovolání (ten nyní činí 7.000 Kč, pokud je předmětem sporu částka do 100.000 Kč včetně, jinak 14.000 Kč).

Ústavní soud tedy v nálezu ze dne 23. dubna 2019, sp. zn. I. ÚS 1415/18 (str. 5-6) dospěl k závěru, že v zájmu ústavního práva na přístup k soudu je nutné učinit závěr, že pokud ze zákonné změny ani zjevného úmyslu zákonodárce neplyne vůle zpoplatnit odvolání v řízeních o žalobách proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci, je nutné setrvat na tradičním závěru, že jde o návrh nezpoplatněný.

V nálezu ze dne 21. května 2019, sp. zn. IV. ÚS 3283/18, soud doplnil, že pro zpoplatnění odvolání v řízení o náhradě škody nebo jiné újmy způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem chybí výslovná úprava vyžadovaná v čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (lex scripta et stricta) a dovozování takové povinnosti bez zákonného podkladu je proto v rozporu s principem legality výkonu státní moci (zákazem svévole).

V podmínkách právního státu nelze výkladem novelizovaných ustanovení zákona o soudních poplatcích dojít k závěru, že si stát (jako strana sporného řízení) může bez výslovné zákonné úpravy nastavit a vyložit pravidla zpoplatnění odvolání tak, že ztíží napadení rozsudků vydaných v neprospěch žadatelů o odškodnění újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Ústavní soud zatím nerozhodoval o zákonnosti soudního poplatku za dovolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci.

Sdílet