Soudce Okresního soudu ve Zlíně byl zbaven funkce z důvodu průtahů v řízení

Kárný senát Nejvyššího správního soudu ČR zbavil rozhodnutím ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 13 Kss 2/2016, soudcovské funkce JUDr. Jana Bobka. Ten do uvedeného data působil jako soudce u Okresního soudu ve Zlíně. Ke zbavení funkce přistoupil kárný senát z důvodu, že soudce Bobek způsobil průtahy při vyhotovování a odeslání 32 vyhlášených rozsudků, a to v období od listopadu 2015 do března 2016.

Návrh na zahájení kárného řízení 

Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti dnes již bývalého soudce Jana Bobka podal v březnu 2016 předseda zlínského okresního soudu, Mgr. Tomáš Gargulák. Učinil tak z důvodu, že „…kárně obviněný soudce podle jeho názoru jako soudce Okresního soudu ve Zlíně nedodržel zákonem stanovenou povinnost dle § 158 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) vyhotovit a odeslat rozsudek ve lhůtě 30 dnů od jeho vyhlášení, případně ve lhůtě prodloužené předsedou soudu, v celkem 32 věcech.“ (str. 4 rozhodnutí ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 13 Kss 2/2016).

Kárné rozhodnutí

Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že kárně obviněný spáchal kárné provinění tím, že v celkem 32 jmenovaných věcech péče o nezletilé, resp. některých dalších zvláštních řízení dle zákona o zvláštních řízeních soudních, nedodržel zákonnou lhůtu pro vyhotovení rozsudku, přičemž v těchto věcech překročil lhůtu, která činí 30 dnů a může být prodloužena nanejvýš o dalších 60 dnů, poměrně výrazně, tj. v nejen řádu týdnů, ale v řadě případů i měsíců (Délka průtahu se pohybovala ve 4 případech v řádu cca 3-4 týdnů; v 19 případech byly průtahy v rozmezí 1-2 měsíců, v 7 případech v rozmezí 2-3 měsíců, v 1 případě v rozmezí 3-4 měsíců a v 1 věci délka průtahu přesahovala 4 měsíce. Pokud by byla započítána i doba po podání kárného návrhu, byla by tato čísla pro kárně obviněného ještě nepříznivější.).

Jak soud zdůraznil, „jestliže již věc dospěje do toho stádia, kdy je vyhlášeno meritorní rozhodnutí, pak soudce, jemuž byla věc přidělena, byť by i byl jinak přetížen, má prvořadý úkol vyhotovit rozhodnutí písemně tak, aby byla dodržena zákonná lhůta pro jeho odeslání účastníkům, a tento úkol je třeba považovat za prioritní i ve vztahu k většině dalších úkonů, které je daný soudce povinen v rámci výkonu své funkce činit.“ (str. 25 rozhodnutí ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 13 Kss 2/2016).

Zaviněné překročení zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí v rozsahu, jaký byl zjištěn v 32 případech u soudce JUDr. J. Bobky, naplňuje znaky skutkové podstaty kárného provinění soudce ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích.

Jelikož opětovně došlo k závažným průtahům při vyhotovování rozhodnutí ve velkém počtu věcí, s velmi závažnými dopady pro účastníky řízení, zejména pro nezletilé děti, a to bezprostředně po té, co byl kárně obviněný za obdobné jednání již kárně postižen, dospěl soud k závěru, že náprava kárně obviněného se jeví do budoucna jako krajně nepravděpodobná, neboť je zřejmé, že kárně obviněný, vzhledem ke stylu organizace své práce, ke svému pracovnímu nasazení a dalším negativním faktorům, je sice schopen vždy nárazově dohnat zpoždění v jemu vytýkaných jednotlivých věcech, dlouhodobě však není schopen vyřizovat veškeré jemu přidělené věci včas a bez průtahů.

Z uvedených důvodů považoval soud za adekvátní kárné opatření pouze nejvyšší možnou sankci, tedy odvolání z funkce soudce dle § 88 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích.

Mluvčí zlínského okresního soudu David Kolumber řekl, že Bobkovu agendu u zlínského soudu převezmou ostatní soudci zaměření na opatrovnictví, případně bude přidělena soudci z jiného úseku. „Cílem bude minimální dopad na účastníky řízení,“ dodal.1

Rozhodnutí kárného senátu ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 13 Kss 2/2016, je možné nalézt zde.

Závěr

Jak jsme již upozorňovali v článku Kárné řízení se soudkyní, která způsobovala neodůvodněné průtahy v trestních řízeních a jak dokládá i výše popsaný případ, upozorňování na průtahy způsobované soudci (např. pomocí institutu stížnosti na průtahy) může vést až ke kárnému opatření vůči soudcům neplnícím své povinnosti a působit tak na ostatní soudce, aby naopak své povinnosti plnili řádně a včas.

Účastníci řízení by neměli váhat upozorňovat na nedostatky práce soudce a předsedové soudů by stejně tak neměli váhat při podání návrhu na kárné potrestání. Výsledkem bude rychlejší justice.

Důležité také je, aby předsedové soudů „nezakrývali“ opakované závažné nedostatky při práci soudců „svého“ soudu. S funkcí předsedy soudu je spojena pravomoc podat kárnou žalobu a předsedové soudů by ji v odůvodněných případech měli skutečně využívat. 

Bližší informace o stížnosti na průtahy je možné nalézt v manuálu Průtahy v řízení nebo v článku Jak zamezit průtahům v soudním řízení? 

Sdílet