Kárné řízení se soudkyní, která způsobovala neodůvodněné průtahy v trestních řízeních

Kárného provinění se mohou kromě např. advokátů či státních zástupců dopustit i soudci. Dle ustanovení zákona o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů (§ 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb.), je kárným proviněním soudce zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Pod kárné provinění tak může spadat i jednání soudce vedoucí k neodůvodněným a zbytečným průtahům v trestním řízení či nepřiměřené délce trestního řízení. 

Níže přinášíme krátké shrnutí kárného řízení zahájeného na podnět předsedy Městského soudu v Praze z důvodu, že soudkyně uvedeného soudu způsobovala v trestních řízeních, ve kterých rozhodovala, neodůvodněné průtahy (nepostupovala tedy v souladu s čl. 38 Listiny základních práv a svobod, který zaručuje právo každého na projednání věci bez zbytečných průtahů a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, který zakotvuje právo každého na projednání věci v přiměřené lhůtě).

Snížení platu o 15 procent na dobu 4 měsíců za průtahy a chybně vyznačenou právní moc vedoucí k propuštění obžalovaného z vazby (13 Kss 9/2009)

Soudkyně Městského soudu v Praze byla uznána vinnou, že 

  • v deseti případech zapříčinila průtahy nerespektováním zákonné lhůty pro vyhotovení rozhodnutí, 
  • v osmi případech porušila ustanovení § 181 odst. 3 trestního řádu, dle kterého je předseda senátu povinen v řízení před krajským soudem jako soudem prvního stupně ve lhůtě tří měsíců od podání obžaloby nařídit ve věci hlavní líčení, předběžné projednání obžaloby nebo učinit jiný úkon směřující k rozhodnutí věci, včetně pověření probačního úředníka k úkonům směřujícím k rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání anebo jinému rozhodnutí věci mimo hlavní líčení a 
  • v jednom případě chybně vyznačila právní moc usnesení o ponechání obžalovaného ve vazbě tak, že místo data 21. 4. 2009 uvedla datum 28. 4. 2009 a poté znovu rozhodla o ponechání obžalovaného ve vazbě až dne 28. 7. 2009, tedy již po zákonné lhůtě, v důsledku čehož musel být obžalovaný propuštěn z vazby.

Při úvaze o uložení kárného opatření obviněné soudkyni vycházel kárný senát (Soudem rozhodujícím o kárné žalobě je Nejvyšší správní soud.) z toho, že kárně obviněná soudkyně pracuje v justici již 36 roků, dosud nebyla nikdy kárně postižena. Je pracovně zařazena na trestním úseku projednávajícím a rozhodujícím na úrovni krajského soudu prvostupňovou trestní agendu, kterou je možno považovat za jednu z nejtěžších. I podle navrhovatele kárného řízení (předsedy Městského soudu v Praze) počet prvostupňových soudců Městského soudu v Praze neodpovídá složitosti věcí, protože u tohoto soudu se soudí složitější věci, než v některých menších krajích, menších regionech. Do roku 2008 nebyly k práci kárně obviněné soudkyně podstatnější výhrady, jak připustil i sám navrhovatel. Po podání kárného návrhu proti obviněné soudkyni se situace v jejím senátu podstatně změnila k lepšímu, převážnou část vytýkaných spisů už skončila, nebo v nich učinila potřebný úkon. 

Zjištěnému kárnému provinění proto podle názoru kárného senátu bylo přiměřeným kárným opatřením snížení platu o 15 procent na dobu 4 měsíců.

Celé rozhodnutí je dostupné zde.

Závěr

I když výše popsaný případ je již staršího data, ukazuje, že upozorňování na průtahy způsobované jednotlivými soudci (např. pomocí institutu stížnosti na průtahy nebo podnětů ministrovi spravedlnosti či prezidentu republiky) může vést až ke kárnému opatření vůči soudcům neplnícím své povinnosti a působit tak na ostatní soudce, aby naopak své povinnosti plnili řádně a včas.

Návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti soudce jsou oprávněni podat

  • prezident republiky proti kterémukoliv soudci,
  • ministr spravedlnosti proti kterémukoliv soudci,
  • předseda Nejvyššího soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší soud vrcholným soudním orgánem,
  • předseda Nejvyššího správního soudu proti kterémukoliv soudci tohoto soudu a proti soudci soudu nižšího stupně jednajícího ve věcech patřících do pravomoci soudů, v nichž je Nejvyšší správní soud vrcholným soudním orgánem,
  • předseda vrchního soudu proti kterémukoliv soudci příslušného vrchního soudu a dále proti soudci soudu nižšího stupně,
  • předseda krajského soudu proti kterémukoliv soudci příslušného krajského soudu a proti soudci okresního soudu,
  • předseda okresního soudu proti soudci příslušného okresního soudu a proti soudci jiného okresního soudu.

Bližší informace o stížnosti na průtahy společně se vzorem stížnosti je možné nalézt v našem manuálu zde.

Sdílet