Jak se bránit proti nečinnosti znalce, tlumočníka, insolvenčního správce a notáře?

Vzhledem k tomu, že v řízení před soudním či správním orgánem provádějí úkony často i jiné instituce než orgán samotný, mohou i tyto v míře nikoliv nepatrné ovlivnit celkovou délku řízení. Zákon proto upravuje i prostředky proti nečinnosti uvedených institucí. Jejich povaha je však v zásadě předurčuje k využití orgánem, před nímž probíhá řízení, na základě jeho vlastního uvážení (což plyne z toho, že za celkovou délku řízení „odpovídá" právě tento orgán). Ze zákonné povinnosti soudních a správních orgánů vést řízení bez zbytečných průtahů však lze kromě jiného dle našeho názoru dovodit nejen pouhou možnost, ale též povinnost těchto orgánů uvedené zákonné prostředky využívat. Jelikož využití těchto prostředků není v zásadě podmíněno podnětem účastníka řízení, lze si případnou náhradu za imateriální újmu průtahy způsobenou v řízení přirozeně nárokovat i kdyby soud tyto prostředky nevyužil či účastník nenavrhoval.

Insolvenční správce

V případě neplnění povinností insolvenčního správce řádným způsobem může insolvenční soud uložit ve smyslu ustanovení §81 odst. 2 ve spojení s § 36 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200.000 Kč. Opakované udělení sankce insolvenčním soudem může dále vést až ke zrušení povolení vykonávat činnost insolvenčního správce Ministerstvem spravedlnosti ČR. Před případným zrušením tohoto povolení je však nutné přihlédnout k povaze porušených povinností, počtu a charakteru sankcí udělených insolvenčním soudem a době, jež uplynula mezi porušením jednotlivých povinností.

Znalec a tlumočník

Podle ustanovení § 8 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů jsou znalci (tlumočníci) povinni vykonávat znaleckou (tlumočnickou) činnost řádně a ve stanovené lhůtě. 

Porušení uvedené povinnosti je obvykle sankcionované na základě ustanovení § 27 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Podle uvedeného ustanovení lze při opožděném provedení úkonu znalci (tlumočníkovi) snížit odměnu až na polovinu sazby. V krajním případě může být též zahájeno disciplinární řízení pro přestupek ve smyslu ustanovení § 24a odst. 1 písm. a) zákona o znalcích a tlumočnících, za který lze uložit dva druhy sankce, a to finanční pokutu do výše 100.000 Kč nebo vyškrtnutí se seznamu znalců a tlumočníků.

Notář v postavení soudního komisaře

Specifické oprávnění a povinnosti, která jsou notářům zákonem svěřeny, si vynucují existenci pečlivého dozoru nad jejich výkonem. Tento zabezpečuje Ministerstvo spravedlnosti ČR, Notářská komora ČR, jednotlivé krajské notářské komory a předsedové krajských a okresních soudů. 

Případné porušování či neplnění povinností uvedené orgány řeší v závislosti od jejich intenzity. Drobné nedostatky v činnosti notáře nebo drobné poklesky v chování orgán vykonávající dohled notáři pouze vytkne. Výtku lze považovat za nejmírnější stupeň sankce, která nemá předepsané žádné formální náležitosti. Zákon nevylučuje ani její ústní formu.

V případech závažného nebo opětovného porušení povinností notáře stanovených notářských řádem nebo zvláštním právním předpisem nebo předpisem Notářské Komory ČR, anebo usnesením orgánu notářské samosprávy, lze vůči notáři zahájit kárné řízení. Prokáže-li se notáři v tomto řízení kárné provinění, lze mu uložit písemné napomenutí nebo pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem anebo lze notáře odvolat.

 

Podrobnější informace (společně s odkazem na relevantní judikaturu a legislativu) je možné najít v již zmiňovaném manuálu „Průtahy v řízení“ dostupném zde

Sdílet