Hromadnou žalobu nebude možné podat proti státu

Hromadná žaloba je v českém právním řádu zatím neexistující institut, který umožňuje velké skupině osob se stejným nebo velmi obdobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom jediném řízení. Ministerstvo spravedlnosti ČR nyní pracuje na paragrafovém znění zákona, který má daný institut do českého právního řádu zavést. Stát však plánuje postavit sám sebe do výhodnější pozice než jiné subjekty, když proti němu nebude možné hromadnou žalobu podat.

Proč hromadná žaloba?

Institut hromadné žaloby je znám zejména z amerického právního prostředí. Institut má za cíl pomoci především v případech, kdy náklady spojené s individuálním vymáháním práva soudní cestou převyšují hodnotu práva samotného. Rovněž můžou najít uplatnění např. v oblasti nekalosoutěžního jednání či ochrany životního prostředí. Dle našeho názoru můžou stejně tak pomoci i v případě, kdy škodu způsobí stát při výkonu veřejné moci (např. nezákonný zásah policejního orgánu vůči většímu počtu osob nebo nepřiměřená délka řízení o hromadné žalobě).

Institut hromadné žaloby může pomoci ušetřit:

  • náklady na straně žalobců (jeden soudní poplatek, jeden znalecký posudek, jeden advokát...),
  • náklady na straně žalovaného (nebude muset hradit náklady řízení stovkám žalobců, náklady protistrany pokryje odměna advokáta), i
  • náklady na straně státu (jediný soudce vyřídí všechny spory v jednom soudním řízení, důkazy se budou provádět jen jednou, svědci se budou vyslýchat jen jednou...).

V jakém stádiu je legislativní proces?

Ministerstvo spravedlnosti ČR zpracovalo věcný návrh zákona o hromadných žalobách, a to s cílem umožnit velké skupině osob (zejména spotřebitelům) uplatnit nároky se stejným či do vysoké míry obdobným obsahem v jednom řízení, a to formou institutu kolektivní žaloby.

Vláda schválila uvedený návrh věcného záměru zákona dne 4. dubna 2018. Vláda zároveň ministru spravedlnosti uložila vypracovat a do 31. března 2019 předložit návrh zákona o hromadných žalobách a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hromadných žalobách s tím, že do těchto návrhů zákonů budou zapracovány připomínky obsažené ve stanovisku Legislativní rady vlády. Návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách je dostupný zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSARKE8ZPJ.

Hromadnou žalobu nebude možné podat proti státu

Jak uvádí věcný návrh zákona o hromadných žalobách, hromadnou žalobu bude možné, až na určité taxativně vymezené výjimky, podat ve všech oblastech, v nichž lze nároky uplatňovat cestou civilního soudního řízení. Věcná působnost zákona tak nebude téměř omezena a hromadná žaloba bude žalobou obecnou. V oblasti, ve které nebude možné hromadnou žalobu podat, jsou však nároky podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Věcný návrh zákona o hromadných žalobách k tomu uvádí následující: “Vyloučeny budou dále řízení proti státu, jestliže jednal v roli suveréna. Zejména tak nebude možné uplatňovat nároky, jež vznikly z titulu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Tato výjimka bude zakotvena přímo v zákoně. Vyloučení této oblasti je na místě ze dvou důvodů. Zaprvé jde o nároky, které nejsou klasickými občansko-právními nároky, nýbrž nároky vzniklými z činnosti státu při výkonu vrchnostenské pravomoci, kdy tento vystupuje jako suverén a nikoliv v roli právnické osoby soukromého práva. Zadruhé to nedovoluje ani odlišný postup při vymáhání těchto nároků, neboť ty je nejprve nutné uplatnit před příslušným orgánem veřejné moci, který má 6 měsíců na rozhodnutí, přičemž po tuto dobu neběží promlčecí doba. Všechny tyto okolnosti případný unifikovaný postup v těchto řízeních zásadním způsobem znesnadňují.”

Závěr

Dle našeho názoru není správné vzít osobám poškozeným státem při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem možnost dosáhnout odškodnění pomocí institutu hromadné žaloby. Podobně jako u rozdílné délky promlčecí lhůty u imateriální újmy, i v této oblasti stát staví sám sebe do výhodnější pozice než jiné subjekty, když proti němu nebude moci být podána hromadná žaloba.

Sdílet