Po celkem výrazném prodloužení opatrovnického řízení v roce 2016 (na 202 dní) došlo loni opět k určitému zrychlení, když průměrná délka opatrovnického řízení byla 195 dnů.
Oproti zlepšující se situaci v civilní justici, ve správním soudnictví sledujeme vcelku setrvalý stav, kdy přetíženost správních soudů byla dlouhodobě neřešena. Průměrná délka loni meziročně stoupla z 501 na 503 dnů.
V civilních řízeních došlo v roce 2017 u českých soudů k celkem podstatnému zrychlení. Meziročně poklesla průměrná délka ve věch týkajících se občanského práva o 48 dnů (z 325 na 277 dnů).
V případě nezákonného trestního stíhání má obviněný právo na satisfakci v podobě náhrady účelně vynaložených nákladů. Mezi ty patří náklady na obhajobu v rámci trestního řízení. Určitý problém ale nastává v případě, kdy si obviněný zvolí více obhájců současně. Na otázku, zda jsou účelně vynaloženými náklady i náklady na druhého obhájce, odpověděl Nejvyšší soud v roce 2014.
V médiích se koncem léta objevily informace o tom, že Ministerstvo spravedlnosti nestíhá vyřizovat žádosti o „odškodnění“ za nepřiměřenou délku řízení či jiná pochybení státních orgánů. Odpovídá to i mojí zkušenosti z praxe. Ročně se na ministerstvo obrátí asi 4 tisíce osob a ministerstvo pak má půl roku na to, aby jejich žádosti vyřídilo.
Na začátku června vyhlásila Společnost karlovarské právnické dny cenu Pocta Judikátu za nejlepší rozhodnutí vydané soudem ČR či EU v roce 2014. Oceněn byl nález Ústavního soudu soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkové.
Průtahy v řízení a porušení práva na přiměřenou délku řízení jsou častým problémem české justice. Ani spory, které dosahují trvání 10 a více let bohužel nejsou v českém prostředí výjimkou.
Nejvyšší soud ČR se ve svém čerstvém rozsudku ze dne 3. 4. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3485/2013, věnoval otázce, zda zákon o odpovědnosti za škodu přiznává odškodnění i tomu, jehož trestní stíhání bylo zastaveno z důvodu nepřiměřené délky, aniž by byl učiněn závěr o tom, zda daný skutek spáchal či nikoli.