Blog uživatele Andrej Lobotka

Hromadná žaloba je v českém právním řádu zatím neexistující institut, který umožňuje velké skupině osob se stejným nebo velmi obdobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom jediném řízení. Ministerstvo spravedlnosti ČR nyní pracuje na paragrafovém znění zákona, který má daný institut do českého právního řádu zavést.

Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení zákonných povinností, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Pod kárné provinění tak může spadat i jednání vedoucí k neodůvodněným a zbytečným průtahům.

Ústavní soud se zabýval otázkou, zda zadržené osobě náleží odškodnění i v případě, že byla zadržena a omezena na osobní svobodě v souladu se zákonem. Soud dospěl k závěru, že nikoliv. Dle názoru soudu totiž v takovém případě nedojde k nezákonnému rozhodnutí ani nesprávnému úřednímu postupu, který by bylo potřeba odškodnit.

Zástupce ombudsmanky upozorňuje na to, že mnoho stavebníků doplácí na organizačně a personálně nepřipravenou novelizaci stavebního zákona. Orgány územního plánovaní, od kterých je nově nutné získat závazné stanovisko k posouzení souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentací, nezvládají žádosti vyřizovat v zákonné lhůtě 60 dnů.

Minulý týden vydal Ústavní soud nález, ve kterém se věnoval otázce posouzení přípustnosti dovolání ohledně náhrady za průtahy v trestním řízení v tzv. kauze H-SYSTEM. Uplynul jenom týden a Ústavní soud se musel uvedené kauze věnovat znovu.

Ústavní soud se v nálezu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. III. ÚS 53/18, vyjadřoval k otázce posouzení přípustnosti dovolání ohledně náhrady za průtahy v soudním řízení. Ústavní soud opětovně dospěl k jednoznačnému názoru, že Nejvyšší soud musí reflektovat příp. odkaz stěžovatele na sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4.

Veřejná ochránkyně práv upozornila v tiskové zprávě ze dne 14. 9. 2018 na nedodržování lhůt při posuzování zdravotního stavu posudkovými lékaři v řízeních o příspěvku na péči. Dle jejího vyjádření se jedná o dlouhodobý problém, kterého si je ministerstvo vědomo, ale vzhledem k nedostatku posudkových lékařů a množství žádostí o posudek není v jeho silách lhůty zkrátit.

Před několika týdny jsme Vám ve formě komiksu tlumočili rozhodnutí Ústavního soudu, který se zastal rodičů žádajících odškodnění za to, že několik měsíců musel mít jejich syn v rodném listě namísto jména napsáno “nezjištěno”, a to jenom z důvodu, že matrika pochybila. Městský soud v Praze nyní rozhodl o výši odškodnění, které rodiče získají.

U délky civilních řízení v minulém roce opět pokračovala klesající tendence. Oproti roku 2006 klesla průměrná délka civilních řízení z 325 dnů na 277 dnů.

 

Po celkem výrazném prodloužení opatrovnického řízení v roce 2016 (na 202 dní) došlo loni opět k určitému zrychlení, když průměrná délka opatrovnického řízení byla v minulém roce 195 dnů. Pořád se však jedná o zhoršení oproti letům 2008 až 2015, kdy se průměrná délka pohybovala v rozmezí od 171 dnů do 179 dnů.

Stránky

Přihlásit se k odběru RSS - Blog uživatele Andrej Lobotka