Blog

Ústavní soud se v posledních dnech ve svých dvou nálezech (sp. zn. I. ÚS 1415/18 a IV. ÚS 3283/18) věnoval otázce soudního poplatku za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci.

Zástupce veřejné ochránkyně práv upozornil v tiskové zprávě ze dne 15. dubna 2019 na skutečnost, že Krajský úřad Středočeského kraje nezvládá rozhodovat případy týkající se pozemních komunikací v zákonných lhůtách, např.

Veřejná ochránkyně práv upozornila na to, že veřejná kontrola a rychlost stavebního řízení totiž nejsou v opozici. I navzdory tomu, že došlo k vyloučení účasti veřejnosti vevětšině stavebních řízení vedených podle stavebního zákona, pořád dochází k narůstání délky stavebního řízení.

Ústavní soud vydal nález, ve kterém vytkl Městskému soudu v Praze průtahy a uložil mu, aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 11 Ad 1/2018 a aby v této věci neprodleně jednal a rozhodl. Ústavní soud přitom zdůraznil, že pokud spravedlnost přijde pozdě, je to totéž, jako by byla odmítnuta.

Hromadná žaloba je v českém právním řádu zatím neexistující institut, který umožňuje velké skupině osob se stejným nebo velmi obdobným nárokem uplatňovat svá práva společně v jednom jediném řízení. Ministerstvo spravedlnosti ČR nyní pracuje na paragrafovém znění zákona, který má daný institut do českého právního řádu zavést.

Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení zákonných povinností, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Pod kárné provinění tak může spadat i jednání vedoucí k neodůvodněným a zbytečným průtahům.

Ústavní soud se zabýval otázkou, zda zadržené osobě náleží odškodnění i v případě, že byla zadržena a omezena na osobní svobodě v souladu se zákonem. Soud dospěl k závěru, že nikoliv. Dle názoru soudu totiž v takovém případě nedojde k nezákonnému rozhodnutí ani nesprávnému úřednímu postupu, který by bylo potřeba odškodnit.

Zástupce ombudsmanky upozorňuje na to, že mnoho stavebníků doplácí na organizačně a personálně nepřipravenou novelizaci stavebního zákona. Orgány územního plánovaní, od kterých je nově nutné získat závazné stanovisko k posouzení souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentací, nezvládají žádosti vyřizovat v zákonné lhůtě 60 dnů.

Ústavní soud se v nálezu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. III. ÚS 53/18, vyjadřoval k otázce posouzení přípustnosti dovolání ohledně náhrady za průtahy v soudním řízení. Ústavní soud opětovně dospěl k jednoznačnému názoru, že Nejvyšší soud musí reflektovat příp. odkaz stěžovatele na sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4.

Stránky