Blog

Kárným proviněním soudce je zaviněné porušení zákonných povinností, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů. Pod kárné provinění tak může spadat i jednání vedoucí k neodůvodněným a zbytečným průtahům.

Ústavní soud se zabýval otázkou, zda zadržené osobě náleží odškodnění i v případě, že byla zadržena a omezena na osobní svobodě v souladu se zákonem. Soud dospěl k závěru, že nikoliv. Dle názoru soudu totiž v takovém případě nedojde k nezákonnému rozhodnutí ani nesprávnému úřednímu postupu, který by bylo potřeba odškodnit.

Zástupce ombudsmanky upozorňuje na to, že mnoho stavebníků doplácí na organizačně a personálně nepřipravenou novelizaci stavebního zákona. Orgány územního plánovaní, od kterých je nově nutné získat závazné stanovisko k posouzení souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentací, nezvládají žádosti vyřizovat v zákonné lhůtě 60 dnů.

Ústavní soud se v nálezu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. III. ÚS 53/18, vyjadřoval k otázce posouzení přípustnosti dovolání ohledně náhrady za průtahy v soudním řízení. Ústavní soud opětovně dospěl k jednoznačnému názoru, že Nejvyšší soud musí reflektovat příp. odkaz stěžovatele na sjednocující stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4.

Veřejná ochránkyně práv upozornila v tiskové zprávě ze dne 14. 9. 2018 na nedodržování lhůt při posuzování zdravotního stavu posudkovými lékaři v řízeních o příspěvku na péči. Dle jejího vyjádření se jedná o dlouhodobý problém, kterého si je ministerstvo vědomo, ale vzhledem k nedostatku posudkových lékařů a množství žádostí o posudek není v jeho silách lhůty zkrátit.

Před několika týdny jsme Vám ve formě komiksu tlumočili rozhodnutí Ústavního soudu, který se zastal rodičů žádajících odškodnění za to, že několik měsíců musel mít jejich syn v rodném listě namísto jména napsáno “nezjištěno”, a to jenom z důvodu, že matrika pochybila. Městský soud v Praze nyní rozhodl o výši odškodnění, které rodiče získají.

Veřejná ochránkyně práv informovala ve své tiskové zprávě ze dne 3. května 2018 o tom, že v loňském roce stoupl počet stížností na průtahy v soudních řízeních, se kterými se na ni obrátili občané. Z téměř tří set stížností na státní správu soudnictví, které veřejná ochránkyně práv obdržela, se jich průtahů týkalo 122.

Ústavní soud se zabýval stížností poškozených (podporovatelů squattingu), jejichž žaloba na odškodnění za nesprávný úřední postup policie byla zamítnuta s ohledem na námitku promlčení vznesenou státem.

V článku níže jsme se blíže podívali na faktor tzv. sdílené újmy, který soudy musí posuzovat při stanovení přiměřeného odškodnění za nepřiměřenou délku řízení a na nový nález Ústavního soudu ČR (ze dne 13. února 2018, sp. zn. III. ÚS 3369/17), ve kterém soud kritizoval přílišný formalismus při aplikaci tohoto faktoru.

Stránky