Blog

Veřejná ochránkyně práv informovala ve své tiskové zprávě ze dne 3. května 2018 o tom, že v loňském roce stoupl počet stížností na průtahy v soudních řízeních, se kterými se na ni obrátili občané. Z téměř tří set stížností na státní správu soudnictví, které veřejná ochránkyně práv obdržela, se jich průtahů týkalo 122.

Ústavní soud se zabýval stížností poškozených (podporovatelů squattingu), jejichž žaloba na odškodnění za nesprávný úřední postup policie byla zamítnuta s ohledem na námitku promlčení vznesenou státem.

V článku níže jsme se blíže podívali na faktor tzv. sdílené újmy, který soudy musí posuzovat při stanovení přiměřeného odškodnění za nepřiměřenou délku řízení a na nový nález Ústavního soudu ČR (ze dne 13. února 2018, sp. zn. III. ÚS 3369/17), ve kterém soud kritizoval přílišný formalismus při aplikaci tohoto faktoru.

Rozsudek ESLP z února 2018 kritizuje Českou republiku za přílišnou délku řízení, kde stěžovatel požadoval odškodnění za jiné dlouho trvající řízení. ESLP dospěl k závěru, že řízení o náhradu újmy způsobené průtahy v jiném soudním řízeních by zpravidla nemělo trvat déle než 1 rok a 6 měsíců na jednom stupni soudní soustavy, případně 2 roky, pokud bylo podáno odvolání.

V článku níže se blíže podíváme na otázku, zda může i v přerušeném řízení docházet k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení nebo zda se doba, po kterou je řízení přerušeno nepočítá do doby, kterou lze pro účely posuzování přiměřenosti délky řízení považovat za celkovou dobu řízení.

V případě nezákonného trestního stíhání má obviněný právo na satisfakci v podobě náhrady účelně vynaložených nákladů. Mezi ty patří náklady na obhajobu v rámci trestního řízení. Určitý problém ale nastává v případě, kdy si obviněný zvolí více obhájců současně. Na otázku, zda jsou účelně vynaloženými náklady i náklady na druhého obhájce, odpověděl Nejvyšší soud v roce 2014.

Ústavní soud se zabýval stížností čtyř stěžovatelů, kteří vystupovali v nepřiměřeně dlouhém trestním řízení (v tzv. případu H-Systém) jako poškození. V rámci odškodňovacího řízení se Nejvyšší soud odmítl zabývat jejich dovoláním s poukazem na absenci důvodů přípustnosti dovolání. Ústavní soud se nyní poškozených stěžovatelů zastal.

Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřeně dlouhém řízením, je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl účastník řízení (poškozený) v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován.

Nejvyšší soud ČR se v květnu tohoto roku blíže vyjádřil k tomu, jak mají soudy postupovat v situaci, kdy poškozený, který již byl odškodněn za část nepřiměřeně dlouhého (v té době ještě běžícího) řízení, žádá odškodnění za zbývající délku nepřiměřeně dlouhého řízení.

Stránky