Úrok z prodlení při odškodňování újmy způsobené nesprávným úředním postupem a nezákonným rozhodnutím

Pokud dlužník nesplní své povinnosti a včas nesplatí svůj peněžitý závazek, dostává se do prodlení. Věřiteli pak musí dlužník hradit kromě samotného peněžitého závazku i úrok z prodlení. V případě, že mluvíme o odškodnění za nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí je věřitelem žadatel o odškodnění a dlužníkem stát nebo územní samosprávný celek.

Abychom zjistili, kolik činí úrok z prodlení z určité výše odškodnění imateriální nebo materiální újmy poskytovaného státem nebo územním samosprávným celkem, musíme nejdříve odpovědět na otázku, dokdy měl stát nebo územní samosprávný celek podle zákona svůj závaze splnit.

U nároků vůči státu je nutné vycházet ze zákona č. 82/98 Sb., odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Dle ustanovení § 15 citovaného zákona platí následující:

„(1) Přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

(2) Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.“

Z uvedeného plyne, že stát je povinen uhradit nemajetkovou a majetkovou újmu žadateli o odškodnění do 6 měsíců od uplatnění nároku (podání žádosti k příslušnému orgánu). Uplynutím této lhůty se stát dostává do prodlení a žadateli o odškodnění vzniká nárok na úrok z prodlení v zákonné výši.

U nároků vůči územním samosprávným celkům je potřeba poslat předžalobní výzvu k plnění podle občanského soudního řádu (ustanovení § 142a). V předžalobní výzvě k plnění stanoví žadatel o odškodnění lhůtu k plnění a po jejím marném uplynutí lze požadovat u škody také úroky z prodlení. U nemajetkové újmy však úroky z prodlení až do pravomocného rozhodnutí soudu považovat nelze. Dle obecné úprava ochrany osobnosti náleží úroky z prodlení až ode dne vykonatelnosti rozhodnutí soudu.

Jaká je výše úroku z prodlení?

Výše zákonného úroku z prodlení (v případě odškodňování újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu nebo nezákonného rozhodnutí nepřipadá do úvahy smluvní úrok z prodlení, ale pouze zákonný úrok z prodlení) odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Repo sazbou rozhodnou pro stanovení výše úroků z prodlení ve smyslu výše uvedeného nařízení vlády je 2T repo sazba, která je hlavní měnověpolitickou úrokovou sazbou ČNB. Tato sazba je oficiálně vyhlašována ve Věstníku ČNB.

Repo sazba zvýšená o osm procentních bodů znamená, že k výši 2T repo sazby se připočte 8 procentních bodů (je-li tedy 2T repo sazba 0,05 %, sjak je tomu v současnosti, sazba pro výpočet úroků z prodlení činí 8,05 %).

Sdílet