Blog

Pokud dlužník nesplní své povinnosti a včas nesplatí svůj peněžitý závazek, dostává se do prodlení. Věřiteli pak musí dlužník hradit kromě samotného peněžitého závazku i úrok z prodlení. V případě, že mluvíme o odškodnění za nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí je věřitelem žadatel o odškodnění a dlužníkem stát nebo územní samosprávný celek.

Do celkové délky řízení pro účely odškodnění za nepřiměřenou délku je nutno počítat dobu od zahájení řízení do skončení řízení a poté dobu ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení o povolení obnovy řízení. Řízení o povolení obnovy řízení se do celkové délky řízení nezapočítává. Uvedený závěr shrnul Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2780/2015.

Ústavní soud se v nálezu ze září tohoto roku věnoval otázce, odkdy běží šesti měsíční promlčecí lhůta pro uplatnění odškodnění za nezákonné trestní stíhání u Ministerstva spravedlnosti ČR.

Ústavní soud ČR ve svém novém nálezu týkajícím se odškodňování nezákonného trestního stíhání upozornil na to, že soudcem musí být silná osobnost, která dokáže samostatně posoudit a zhodnotit individuálně každý konkrétní případ, aniž by k tomu jako mechanickou pomůcku potřebovala tabulky, vzorce a mechanické návody.

Prezident republiky jmenoval letos celkem 68 nových soudců (35 v březnu a 33 v srpnu tohoto roku).

Veřejná ochránkyně práv vydala ve čtvrtek, 1. září, tiskovou zprávu, ve které upozornila na skutečnost, že Ministerstvo pro místní rozvoj ČR odmítá jako jediné z ministerstev dobrovolně poskytovat odškodnění za nepřiměřenou délku řízení.

Ze zjištění veřejné ochránkyně práv plyne, že

V jednom z dřívějších článků jsme informovali o odškodnění žadatele, který čekal 4 roky na vyřízení své žádosti o informace, ačkoliv zákonná lhůta je 15 dní.

Zákon o svobodném přístupu k informacím jednoznačně stanoví, že lhůta pro vyřízení žádosti o informace je 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo od doplnění žádosti.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu ČR zbavil rozhodnutím ze dne 25. 5. 2016, sp. zn. 13 Kss 2/2016, soudcovské funkce JUDr. Jana Bobka. Ten do uvedeného data působil jako soudce u Okresního soudu ve Zlíně.

Nejvyšší soud ČR se koncem roku 2015 zabýval otázkou, zda skutečnost, že žalobce nežádá o morální satisfakci, je důvodem pro přiznání nižšího finančního zadostiučinění. Ve svém rozsudku 30 Cdo 4364/2013 dospěl k jednoznačnému závěru, že nikoliv: „Pouhá skutečnost, že o morální satisfakci žalobkyně vůbec nežádala, resp.

Stránky