Blog

Ústavní soud se zabýval stížností čtyř stěžovatelů, kteří vystupovali v nepřiměřeně dlouhém trestním řízení (v tzv. případu H-Systém) jako poškození. V rámci odškodňovacího řízení se Nejvyšší soud odmítl zabývat jejich dovoláním s poukazem na absenci důvodů přípustnosti dovolání. Ústavní soud se nyní poškozených stěžovatelů zastal.

Účelem náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřeně dlouhém řízením, je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl účastník řízení (poškozený) v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden a v níž byl tak udržován.

Nejvyšší soud ČR se v květnu tohoto roku blíže vyjádřil k tomu, jak mají soudy postupovat v situaci, kdy poškozený, který již byl odškodněn za část nepřiměřeně dlouhého (v té době ještě běžícího) řízení, žádá odškodnění za zbývající délku nepřiměřeně dlouhého řízení.

Ústavní soud dnes rozhodl o naší ústavní stížnosti ve věci odškodnění za nepřiměřenou délku správního řízení. Ústavní soud zrušil prvoinstanční a druhoinstanční rozhodnutí z důvodu, že soudy dostatečně neodůvodnily svá rozhodnutí o nároku žadatelky o odškodnění na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem.

Ústavní soud vydal počátkem října nález, ve kterém dospěl k závěru, že zastavení trestního stíhání nelze považovat za dostatečnou kompenzaci imateriální újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního stíhání, pokud o ně obviněný nežádal a neměl žádnou možnost se očistit (prostřednictvím zprošťujícího rozsudku).

Zákonodárce zavedl s účinností od 30. 9. 2017 soudní poplatek za žaloby na náhradu škody nebo jiné újmy způsobené nesprávným úředním postupem, tedy i průtahy v řízení a nepřiměřenou délkou řízení.

Skutečnost, že tlumočník je osobou, která je jen osobou zúčastněnou na řízení, neznamená, že význam řízení (rozhodování o přiznání tlumočného) je pro něj natolik nízký, že mu automaticky náleží maximálně zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva a nikoliv zadostiučinění ve formě peněžité satisfakce.

Pokud dlužník nesplní své povinnosti a včas nesplatí svůj peněžitý závazek, dostává se do prodlení. Věřiteli pak musí dlužník hradit kromě samotného peněžitého závazku i úrok z prodlení. V případě, že mluvíme o odškodnění za nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí je věřitelem žadatel o odškodnění a dlužníkem stát nebo územní samosprávný celek.

Do celkové délky řízení pro účely odškodnění za nepřiměřenou délku je nutno počítat dobu od zahájení řízení do skončení řízení a poté dobu ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení o povolení obnovy řízení. Řízení o povolení obnovy řízení se do celkové délky řízení nezapočítává. Uvedený závěr shrnul Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2780/2015.

Stránky